Skutečná láska dává svobodu (Meduňka 2010)

V únoru slavíme svátek zamilovaných, proto je toto téma také hlavním námětem našeho rozhovoru s učitelem tantry a šamanismu Johnem Hawkenem z Velké Británie. V České republice vede kurzy už několik let a pracuje jako skupinový i individuální psychoterapeut.

Vedete kurzy tantry, kam však mají přístup jak páry tak jednotlivci. Jde to dohromady? A co je vlastně jejich náplní?

Ano, můj hlavní roční tantrický výcvik Posvátné tělo-Vášnivý duch je určen jak pro páry, které chtějí žít ve vědomém vztahu se svým partnerem, tak pro jednotlivce – ty co přijdou sami a chtějí se připravit na to žít v budoucnosti duchovní cestu založenou na vztahu, lásce a sexualitě; ti, kteří otevřením svého srdce a osvobozením své energie mají záměr přitáhnout si do života takového partnera.

Páry mají na těchto kurzech šanci dostat se ve svém vztahu hlouběji a k tomu je třeba uvědomit si, že ve vztahu jste nejen vy a váš partner, ale třetí entitou je energie samotného vztahu. Ta se v nestřežený okamžik může vydat svou vlastní cestou. Pokud partneři dva o třetí entitu nepečují, můžou se najednou divit, kam se poděla. Vztah musejí neustále vyživovat. Na kurzu se všechny potíže, s nimiž se pár potýká, objeví v plné nahotě a to je důležitá výzva.

Jednotlivci během výcviku pracují sami na sobě, zatímco páry pracují společně. Pro obojí páry i jednotlivce je klíčem mít víc energie a živosti, stejně jako víc vědomí a citlivosti. Principy, na nichž je založený fungující vztah, si tam může osvojit každý.

Proč se vlastně ve vztazích objevují problémy?

V období líbánek je všechno úžasné, protože si každý na druhého projektuje svoje pozitivní vize. Taková je vždy počáteční zamilovanost. Láska ale jde hlouběji a může nastat až tehdy, když už známe i partnerovy stinné stránky a přesto ho milujeme z celého srdce. Milovat někoho znamená přijmout jej takového, jaký je. To je milování jako meditace a bytí tady a teď.

Když se po počáteční euforii začnou ukazovat i ty temnější partnerovy stránky,  divíme se, proč se najednou chová například jako náš otec nebo bývalý partner. A má to svůj důvod -- člověk k sobě totiž vždy přitáhne to, co si potřebuje zpracovat. Jsou to tedy vlastně příležitosti, jak se osvobodit.Myslím si, že právě teď nastala i v Česku ta správná doba na to, aby tyto kurzy přinesly lidem užitek.

O jaké principy jde?

Důležitý je například princip otevřenosti. Existují určité základní věci, které vztah vyživují, a když je pominete, pomalinku onemocní. Jedna ze základních věcí je, že ve vztahu musí každý žít svou vlastní pravdu a nemůže v něm být jako oběť. A o své pravdě je třeba promlouvat k druhému, i když máte strach, že vás partner odmítne. Strach vždy spolehlivě zničí všechny šance na štěstí. Má-li vztah přetrvat, nemůže být založený na strachu, ani na dominanci některého z partnerů.

A pak je důležité tzv. svědecké vědomí, což znamená sledovat sám sebe jakoby z odstupu a nebýt úplně pohlcen vlastními emocemi. Pokud to dokážete, můžete se osvobodit i od své vlastní pravdy a to je velmi osvěžující! Největší destruktivní síla ve vztazích pramení totiž z potřeby mít pravdu a utvrzování se v tom, že druhý ji nemá. Pak nastává boj. A dělají to mezi sebou nejen lidé, ale třeba i náboženství. Vždy bychom měli být schopní říct: Miluju tě a předpokládám, že to, co říkáš, je tvoje pravda. Říkej to tak dlouho, než to pochopím.

Jde o to, aby se naše individuální „pravdy“ prolnuly. Pravda je totiž jako koberec spletený z mnoha vláken. Součástí kurzu je proto i cvičení, které nám umožní vstoupit do světa toho druhého.

Dále si lidé na kurzu osvojí, jak uvolnit své tělo, aby v něm energie plynula volně, nedrželi v sobě strach a nevytvářeli si tak bloky, jež mohou ústit do nemoci. Je třeba těšit se z vlastní živosti, necítit stud, být asertivní, vyslovovat svou pravdu, ale také se naučit naslouchat pravdě druhých a svou jim nevnucovat.

Tantru propojujete se šamanismem. Co to přináší?

Naše tělo nám umožňuje velmi mnoho a nabízí i způsoby vnímání, které běžně nevyužíváme. V tom tkví přínos šamanismu, který pracuje s energetickou mapou těla, podle níž máme celkem deset očí, a rovněž se systémem vláken nacházejícím se pod pupkem. Těmi vlákny se můžeme druhých lidí dotknout, léčit je, pohladit nebo se s nimi na energetické úrovni pomilovat. A pak je důležitá práce s kontrakcí a expanzí, které se v člověku odehrávají neustále. Když máme strach, jakoby ztuhneme. Pokud si to uvědomíme, máme v tu chvíli šanci udělat opak, čili místo napětí a kontrakce přepnout na  vzrušení a expanzi. Vědomě tak můžeme přejít ze strachu do stavu, který je příjemný.

Tantra ukazuje, jaké to je, když svůj život žijeme vědomě a pomáhá nám najít svou osobní cestu, což je i šamanská tradice. Oba směry byly původně součástí stejné kultury. Tantra je o tom, jak žít v úctě a rovnováze s druhými lidmi, zatímco šamanismus nás učí žít v úctě a rovnováze se vším kolem nás na této planetě.

Práce s energetickým tělem vycházející ze šamanismu je součástí ročního tantrického výcviku proto, že většina našeho života se odehrává právě na energetické úrovni a pokud tomu nerozumíme, stáváme se oběťmi všeho, co se kolem nás děje. Tantra učí, jak nevědomé změnit na vědomé, kdy přesně víte, co se ve vás i v druhém odehrává. Místo manipulace se pak ve vztahu naučíte vše přijmou a tančit s tím. Nevrháte se proti vlně, ale pohybujete se s ní.

Tkví právě v tom recept na spokojený vztah?

Deset let jsem se zabýval klasickou psychoterapií a znám řadu „receptů“, ale tenhle je nejefektivnější, protože přináší nejhlubší porozumění. V příručkách je napsáno, co se stane, když uděláte to a to, ale nic nenahrazuje vlastní uvědomění, kdy už žádná pravidla nepotřebujete. Pravidla vytvářejí jen problémy, protože duch má rád svobodu. Lepší je vytvářet více vědomí, protože pak člověk sám pozná, co chce dělat a to, pro co se vědomě rozhodne, je největší akt svobody.

Tantra jako jediná duchovní cesta říká, že jsme božští, a pokud si opravdu rozvineme svoje vědomí a následujeme svoje potěšení, půjdeme za tím, co je krásné i pro celek. Vyrosteme nad svoje osobní sobecké potěšení, protože ve svém principu jsme všichni vlastně duchovní bytosti.

Jak to souvisí s monogamií a věrností? Lidé si přisají na věrnost a přitom udržují svazky, v nichž věrní nejsou. Jak to je hlediska tantry, za níž mnozí spíše než duchovní nauku vidí ještě větší sexuální bezbřehost?

Sex je velmi důležitou součástí energetické dimenze člověka, z čehož jsou lidé zděšení, protože jiné duchovní tradice sexualitu odmítají. Když se však zřekneme toho, co je naší podstatou, zřekneme se sami sebe.  

Tantra nepředepisuje jak žít. Je možné následovat monogamii, ale je možné mít i opačný přístup. Na tantrické cestě můžeme tedy být s jedním stálým partnerem, s nímž můžeme mít dohodu o monogamii, či nikoliv. Učí totiž i mnoho jiných způsobů, jak se s druhými dělit o svou sexuální energii, aniž bychom s nimi měli pohlavní styk, což ve skutečnosti lidskou schopnost žít monogamně velmi podpoří. Učím, jak se s druhými setkat dokonce ještě hlouběji, než kdybychom se s nimi pomilovali tak, jak je obvyklé tj. když se dva setkají pouze na úrovni svých prvních dvou čaker. To je pro skutečnou extázi málo. Díky tantře se však mohou  setkat se i na dalších úrovních. Pak pro ně monogamie nebude vězením, ale zvláštním chrámem ve velkém městě.

Na výcviku  ukazujeme párům cestu monogamního vztahu a učíme techniky, jak být proto druhého vším tj. být flexibilní a zaujímat řadu rolí. Žádná morálka ale přikázána není, vše je o uvědomění. Pokud se na sebe partneři až příliš upnou ze strachu, pozvu je, aby se na to podívali a procítili, čeho se bojí, protože strach není dobrý základ vztahu. Žárlivost je vlastně založená na strachu o ztrátu druhého. Zeptám se jich, jestli by ten vztah nechtěli proměnit tak, aby spolu byli i beze strachu. Nedávám však žádné návody, pouze učím vědomí a následování své vlastní cesty.

A co říct speciálně k nevěrám?

Proč by člověk chtěl spát s někým jiným? Udělá to, když mu něco ve vztahu chybí a není schopný to ve vztahu řešit. Celé se to ale odehrává nevědomě, kdy si člověk nevěrou něco kompenzuje. Pak ho ale nijak vnitřně neobohacuje, ani nevyživuje a většinou se cítí i provinile, což není moc dobré. Tantra říká: cokoliv, co děláte, dělejte vědomě a otevřeně a pokud vám něco chybí ve vašem vztahu, promluvte si o tom s partnerem. Možná to do vztahu dokážete vnést a pokud to možné není, můžete se rozhodnout vztah ukončit, anebo otevřít. I potom ale můžete ve svém dalším vztahu uctívat i původní partnerství.

Pokud někoho opravdu milujete, pak chcete, aby byl šťastný. V tantře se učíte, jak vnímat pravdu vztahu, ne jeho iluzi. Utrpení přichází vždy, když jste v iluzi, do níž najednou „vtrhne“ pravda. Pak je třeba nechat se jí vést. Může vás zranit jen tehdy, když se držíte iluzí. Není to nic jiného než výzva.

Proč vedete kurzy právě v České republice?

Vyučoval jsem ve Velké Británii, Francii, Německu, Španělsku, ale dnes je výjimečná situace právě tady. V jiných zemích se duchovní nauky objevovaly už koncem 50. let a postupně se komercializovaly – tedy kromě tantry, které se lidi pořád ještě děsí, a šamanismu, jenž je odsouván na okraj. Vše ostatní -- jóga, wellnes atp. zde už ztratilo svou čerstvost a nezbytnou revoluční příchuť a o hlubším významu nikdo nepřemýšlí. U vás je vše relativně nové a vidím tu nejen hlad po vědomostech, ale také hlubší touhu po osvobození se.   

V Čechách vedu také roční šamanský výcvik nazvaný Medicínská cesta, kde se  pracuje i se šamanskými léčivými kruhy. Jde o původní koncept léčivého pole, který byl v dnešní době znovuobjeven a dal vzniknout rodinným konstelacím. 

V každé zemi se snažím o to, aby lidé poznali své vlastní kořeny, probudili tradici svých předků a principy šamanismu aplikovali na prostředí, které znají a v němž jsou doma.

???Původně jsem byl učitelem tantry a šamanismem se zabýval jen pro svou potřebu, ale dnes je součástí mých výcviků automaticky. Novinkou v ČR je také bioenergetický výcvik orientovaný na práci s tělem.

 

Žijte svůj posvátný sen

Důležité je naplnit svůj posvátný sen. Každý je tu proto, aby něco splnil, a když se tak stane, najde své štěstí. Partneři by si měli v nalezení svých posvátných snů vzájemně pomáhat. V komunismu byl „sen“ diktován systémem, v kapitalismu je prodáván reklamními společnostmi. To všechno nás ale vlastně od našeho skutečného cíle jen odvádí.

Když člověk zná svůj posvátný sen, je zákonitě přitahován k někomu, kdo mu s ním pomůže. Podléhá-li komerci, nejde však při volbě partnera za svým vnitřním hlasem, ale za vnějším obrazem, který přijal díky reklamě -- např. muž si najde ženu podobnou modelce z plakátu. Nejdůležitější ale je, aby se potkaly cesty našich duší.

Byl bych rád, kdyby lidé přišli a vyzkoušeli si to. Aniž by se zapsali do nějakého kurzu, mohou letos v květnu navštívit happening věnovaný tantře. Proběhne 14.-16.května v Praze.

Slyšela jsem také o semináři nazvaném Magický Cornwall. Čeho se týká?

Jde o poznávání magické krajiny a silových míst anglického Cornwallu s meditací a rituály. Pro zájemce z Čech seminář pořádáme vždy kolem letního slunovratu a je to velmi silné. Cornwall, odkud pocházím, má největší koncentraci silových míst v Evropě -- několik kamenných kruhů, podzemní chrám, starobylý kámen zrození, posvátné studánky -- to všechno je kousek od mého domu. Také tam je cítit velká síla živlů díky Atlantiku, skálám a neustálému větru. Při semináři jde vlastně o objevování a  léčení naší vnitřní krajiny prostřednictvím té vnější. Lidé zde dostávají vize, píšou básně nebo malují. Tenhle kurz pořádám už pětadvacet let. V září se v jižní Francii zase pravidelně koná seminář Tantrická pouť za Máří Magdalénou, což je hledání posvátného ženství.

Tantra hodně pracuje se sexuální energií. Jak je to konkrétně probíhá na vašich kurzech?

Mimo jiné zkoumáme, jaký postoj k sexualitě měli naši rodiče, protože tím jsme   všichni velmi ovlivněni. Důležité je naučit se vnímat své tělo jako chrám naší
duše a k tomu je nejdřív třeba zjistit, kdy a čím byl v našem vývoji rozvoj sexuality zablokován. Spousta lidí se zajímá o duchovno především proto, že    pořádně nezakotvili ve svém těle.  

Tantra učí, že jsme duchovní bytosti, ale pro tento život jsme si zvolili žití v hmotném těle, jenž nám přináší dar našich pěti smyslů, což souvisí s jeho potěšením. Také tělo oslavuje jako zázrak stvoření. Se sexualitou například souvisí i naše schopnost vyjadřovat své pocity, přání i potřeby a přijmout hlubokou víru, že vesmír, univerzum, či stvořitel se o nás postará. Když rodiče například před neposlušným dítětem prohlašují: Takhle by se můj syn nikdy nechoval, na mentálně-psycholgické úrovni tím ohrožují jeho existenci. Člověk si pak do dalšího života nese neschopnost postavit se vůči autoritě a být sám za sebe.

Veškerá prožitá traumata zůstávají v našich tělech ve formě energetických otisků. Původně se myslelo, že se ukládají pouze do svalů, ale dnes se ví, že se to týká všech tělesných buněk.

Proč jsou lidé se svým sexuálním životem často nespokojení?

V našich kurzech prozkoumáváme schopnost přijímat a prožívat tělesné potěšení, což je v této otázce klíčové. Postoj k sexualitě je v naší kultuře  založený na napětí, kdežto tantra nás učí, abychom se uvolnili. Při aktu není nic, co by se muselo nutně přihodit. Nikdo se nežene ani za orgasmem, protože muž netouží po tom, aby měl vizitku nejlepšího milence v Praze. V běžném pojetí si totiž muži sex příliš neužívají, protože se až příliš snaží. Nezajímají se o kvalitu prožitku, pouze chtějí něco dokázat a největší potěšení mají z toho, co předvedli.

Já je v kurzech učím, jak se při sexu uvolnit. V běžném pojetí přináší nevyšší slast také uvolnění -- orgasmus, ale je škoda, aby trvala jen tak krátce. Může to být mnohem déle. Pak se objeví nevinnost, protože neexistuje žádná manipulace a to je jeden z nejvyšších cílů tantry.

Běžný sex je jako fast food, kdežto tantra nabízí gurmánský požitek z každého sousta na bohaté hostině -- pak je pro nás sex tou správnou výživou. Běžná sexualita nás nevyživuje, ale nechává nás stále víc hladové.

A také jde o to rozšiřovat tuto energii do celého těla tj. z první a druhé čakry ji vést přes třetí čakru do srdce a pak ji spojit i s třetím okem a použít k dosažení změněného stavu vědomí. Pak dochází k nejvyššímu orgasmu. Ucelený systém tantry, který jsem studoval u Margo Anand, se jmenuje SkyDancing Tantra. .  Při odstraňování sexuálních problémů slučuje dávné tradice i novodobé vědecké poznatky. Během 20 let výuky tantry jsem ho rozšířil a vyvinul svůj vlastní přístup – svoji značku, která nese název Tantrická cesta. Spojuji v ní tradiční SkyDancing přístupy se svými zkušenostmi z humanistické terapie, bieoenergetiky a šamanismu.

 

Co je to tantra

Tantra je neuvěřitelná cesta sebeobjevování, sebepřijetí a sebelásky. Léčí oddělení mezi sexem, srdcem a duchem a probouzí pocit vášně i posvátnosti.

Zdůrazňuje hodnotu prožitku. Sexualita, láska a duchovnost je jedním a tím samým proudem životní energie a když si to uvědomíme, můžeme léčit svá sexuální zranění způsobená oddělením mezi sexualitou a srdcem. Objevíme tisíc jiných způsobů, jak vyjádřit svou sexualitu, a můžeme se cítit jako opravdový muž i žena, aniž bychom s někým skončili v posteli.

Proč mají lidé nejvíce problémů právě s láskou?

Protože ji chápou jako nějakou věc. Představují si ji, že je třeba jako koláč, a když jejich partner kus koláče čili lásky nabídne někomu jinému, myslí si, že na ně zbude méně. Láska je ale energie, a proto se řídí úplně jinými zákony. Na energetické úrovni platí, že čím víc dáme, tím víc dostaneme a čím víc sdílíme, tím je víc pro všechny. Když dovolíte energii čili lásce proudit, proudí jí stále víc a víc. Zablokujete-li ji, proud vyschne.

Tantra učí, že milování není ani tak o setkání dvou těl jako spíš svou energií, srdcí a duší. Když se naučíme dostávat sexuální energii z genitálií do srdce a jiných energetických center v těle, můžeme zažít skutečnou extázi. Je však nutné překonat stud a úplně se otevřít. Cílem je setkat se s partnerem na nejvyšší úrovni jako Bůh a Bohyně a zažít nejvyšší rozměr milování.

V Čechách trávíte spoustu času. Máte tu své zázemí?

Jedním z mých plánů je vybudovat centrum tantry a šamanismu v jižních Čechách a doufám, že bude zprovozněno ještě letos. (tím se myslí rok 2010)

 

Věra Keilová