Rozhovor Hany Kasalové s J. Hawkenem (2009)

Rozhovor Hany Kasalové s Johnem Hawkenem pro www.babinet.cz (2009).

John Hawken je pro mě velkou osobností nejenom co se týká jeho profese, ale především si ho vážím jako muže. Muže, před kterým se nemusím stydět, že řeknu něco nevhodného, muže, který mi vždy zcela jasně a srozumitelně odpoví. John je kvalifikovaným učitelem Tantry a terapeutem s více než třicetiletou zkušeností. V České republice působí již devátým rokem jako vedoucí lektor dlouhodobých výcvikových programů rozvíjení lásky, sexuality, intimity a partnerských vztahů pro dospělé.
Je to typ muže, který se poučil z toho, že ho dříve ženy opouštěly...To byl jeden z důvodů, proč mě zaujal. Více se dozvíte v rozhovoru s ním.

Jak se Ti pracuje v Čechách, Johne? Zejména od cizinců jsem slyšela, že Češi jsou značně pasivní. Jaký máš na to názor?

Co se mi líbí na Češích a na jejich zemi je to, že je zde velká otevřenost pro nové myšlenky, nový způsob životního stylu a nové duchovní směry. Cítím, že místní lidé jsou připraveni se do toho plně ponořit. Mnozí přicházejí na roční tantrický výcvik, aniž by se se mnou předtím blíže seznámili. Je tady velké nadšení, lidé jsou naladěni na nové zkušenosti, možnosti, prožitky, nechtějí svůj život nechat jen tak plynout mezi prsty. Vzbuzuje to ve mě nádherný pocit, protože vím, že moje slova dopadají na vyprahlou hladovou zemi.
(pozn. zřejmě až tak pasivní nejsme...)

O jaké věkové skupině hovoříme?

Chodí tam lidé všech věkových kategorií od 18 let do cca 75 let. Ze všech společenských skupin, různých zaměstnání. Jedná se o lidi z alternativních směrů, právníky, manažery, zahradníky, majitelé cestovních kanceláří, také několik účetních.
Je velmi zajímavé, že v Anglii nebo v Německu (pozn. John tam učil deset let) jsou lidé mnohem více rezervovaní a taky cyničtější. K Tantře a všemu, co souvisí s psychologií, mají konzervativnější přístup. Tady jsou lidé připraveni vyzkoušet, co to Tantra je.

Proč si myslíš, že tomu tak je?

Ve Velké Británii jde o tradiční britskou rezervovanost. Nedáváš najevo svoje pocity, všechno musí být a skutečně je pod kontrolou. Dám Ti příklad. Místo "Jsem na tebe děsně nakrknutej…" se řekne "Jsem trochu v nepohodě." Britové jsou velmi srdeční, zároveň chladní, v klidu, jakoby stále "pod pokličkou".

Němci projevují větší zájem o nové myšlenky, o filosofii. V Německu můžeš mít vážnou filosofickou debatu o politice, o životě. V Anglii je lidem z těchto témat více než trapně a začnou si dělat legraci. Mají tendenci zůstávat na povrchu a všechno hned zlehčují. Ostatně mnozí z vás možná znají typický britský humor, že? Na Němcích se mi líbí, že berou věci hodně vážně, ale je těžší dostat se k jejich srdcím.

Tady v Čechách mi připadá, že lidé dokážou být velmi srdeční. Určitá jejich rezervovanost, je odlišná od té anglické. Nicméně si všímám, že Češi se moc nesmějí, zvláště muži.

(V tu chvíli jsem se zasmála "Skutečně člověk nepotká na ulici muže, který by se jen tak usmíval...")

Je to trochu zastrašující... Často pak nastává ta zvláštní, až v tu chvíli nepříjemná situace, kdy lidé přijdou a jsou připraveni vstoupit do skupiny s takovou zatuhlou maskou na obličeji. V Tantře je taková starodávná meditace. Je dost jednoduchá. Spočívá v tom, že si vytáhneš nahoru koutky úst. Říká se jí smích. (pozn. to je ukázka britského humoru). Jaký je závěr? Britové se usmívají příliš a Češi by se mohli smát víc.

Nicméně na konci Tantra výcviku se většina lidí usmívá. Ten jejich předchozí "neúsměv" chápu jako pozůstatek předchozího politického systému, kdy museli zakrývat to, co cítí. Nebylo pro ně příliš bezpečné dát svoje skutečné city a pocity najevo.

Tím pádem to také vnímám jako součást léčení minulosti. Naučit lidi znovu důvěřovat, že mohou být otevření a setkají se spíše s podporou než s kritikou či moralizováním.

Johne, myslíš si, že Češi jsou na dobré cestě stát se jednou velmi šťastným, objímajícím se a usmívajícím se národem?

Ano, to si skutečně myslím. Češi ve své hloubce takoví jsou. Jde jenom o to dovolit si tu svobodu a nebát se s ní vystoupit ven. V dnešní kosmopolitní době se svým způsobem dostáváme dalece za národnosti. Čas národů a národností končí. A to je součástí změny ducha na naší planetě Zemi. Já osobně miluji práci v mezinárodním měřítku a ve smíšených skupinách. Jenom tam se setkáváš s tím, co lidé mají společného jako lidské bytosti a to je to, co je velmi důležité.

Ráda bych se tedˇzaměřila na české ženy. Jedná se o dost aktuální téma. Naneštěstí je zřetelné, že mnoho velmi schopných a inteligentních českých žen zůstává single, svobodné bez partnera. Pokud si najdou partnera, mají s ním dítě, tak on velmi často nezvládne roli otce a zároveň živitele rodiny. Žena je pak nucena převzít jeho roli. Muž je někde dalece za ní, nestačí jí. Čím to je? Proč ženy přicházejí o svoji ženskost? Jaké je to v Anglii?

Podívej, já mám českou partnerku. Alan Lowen (pozn. vyučuje již 35 let a je mezinárodně uznávaným průvodcem všech lidí, kteří touží přijmout a sjednotit všechny stránky svého osobního života a čerpat z nich radost) má českou partnerku, my milujeme české ženy. Ony mají nezávislost, schopnost najít v sobě sílu a energii.

Vypadá to jako by zde byla tradice silných žen. Mám pocit, že i když čarodějnictví tady má špatné jméno, pro mě je to něco velmi pozitivního. Má v sobě moudrost a znalosti, které přežily z dávných dob. České ženy to nosí v sobě. Cítím to z nich.

Co se týká mužů, tak ti už měli svoji šanci a nevyužili ji. Mužské hodnoty jsou značně zpronevěřené. Na západě byl feminismus velmi silným hnutím v 60. a 70. letech. V té době jsme my muži měli krizi identity. Když jsem studoval univerzitu, navštěvoval jsem kurzy pro muže o tom, jak být feministickým mužem. Jak z pozice muže podporovat feministické hnutí. Jak podporovat ženy aby dokázaly zaujmout své místo a vzít do rukou svá práva. Učil jsem se jak je nejenom podpořit, ale také to, abych jako muž nebyl zanedbáván. Čeští muži prožívají tuto krizi teď.

Tady pomáhá Tantra, protože je ženskou cestou. V Tantře je žena uctívána a oslavována jako bohyně. Je to stejné v šamanismu. V šamanských poradních kruzích byl vždy větší počet žen než mužů. Mělo to svůj účel. Byli si vědomi toho, že muži byli více akční, snadněji reagovali na vnější podněty bez rozmyslu. Zatímco ženy a stařešinové z kmene zastávali to místo pro procítění reakce, odpovědi. Ženy strávily odevzdaností mnohá staletí. Odevzdávaly své vlastní zájmy pro zájmy a blaho svých dětí a své rodiny. Taková cesta odevzdávání se dává člověku moudrost, protože je tam méně prostoru pro ego.

Tantra může naučit muže jak jít touto cestou odevzdávání se. Znamená to dát ženu na první místo. V Tantře muž následuje ženu. Uznává její větší emoční schopnosti. Uznává to, že ona ve své těle nese zdroj života. On ne...

V minulosti přístup mužů spočíval v tom, že kontrolovali ženy, kontrolovali zdroj života. Vlastnili je a rozhodovali o jejich osudu.

Tantra učí jak sloužit ženě a najít v tom svoji hodnotu. Je nezbytné opustit své ego, zapomenout na sobectví. Když se muž odevzdá své ženě, tak se naučí odevzdat se životu a plynutí života. Když se odevzdá plynutí života, dá potřeby Matky Země před svoje vlastní sobecké představy, najednou se tam objeví naděje.

Mluvila jsi i o párech, respektive o tom, že spousta českých žen žije bez partnera. V Tantře se muži učí jak komunikovat. Uvědomit si svoje emoce a prožitky v těle a umět o nich komunikovat se ženou. Většina žen si v současné době stěžuje, že nejsou schopné najít si mužské protějšky, se kterými by mohly mluvit o tom, co je pro ně důležité.

Jde o prožitek žití. Jde o to, co se děje v jejich nitru. Jaké jsou jejich pocity, jejich obavy. Tím se dostáváme až ke knize Johna Greye “Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.“

Nejenom, že to je velmi populární kniha, zároveň je velmi dobrá. Grey popisuje, že ženy v podstatě chtějí sdílet. Pokud se pokoušejí sdílet s muži, muži začnou cítit zodpovědnost a začnou se snažit věci řešit. Ale to není to, co ženy chtějí. Chtějí si jenom povídat, jenom sdílet.

Součástí Tantry je to, že učíme muže jak se to dělá. Oni se potřebují naučit "opravdu být přítomni". Já jsem se to naučil za léta terapie. Příčinou byly moje partnerky, které mě opouštěly. Když to udělala moje čtvrtá nebo pátá přítelkyně, uvědomil jsem si, to není jimi, ale mnou. Čili jsem se přihlásil na terapii abych zjistil, co dělám špatně. Tantra má model pro muže. Model Šivy. Šiva je Bůh Vědomí. V Tantře je esencí muže vědomí a přítomnost.

Podstatou ženy je Šaktí. To je energie. Ženy jsou zdrojem života. Jsou plny života a životní zkušenosti. Pokud to muži podporují namísto aby to potlačovali, kontrolovali nebo s tím soutěžili tak, jak to dělali po staletí, pak se něco začne odehrávat.

Když je muž plně pro ženu přítomen, zjistí, že nemusí nic dělat. Nemusí nic dokazovat. Pryč je starý systém, ve kterém "macho" musel být nejlepší z nejlepších. Doby, kdy bojoval s jinými rytíři, aby ji a všechny ostatní ohromil, už skončily. Teď si hýčká svoje ego na sportovním hřišti, řídí větší auto, má nejmodernější mobil, dražší a nejdražší oblek, atd.

Když zjistí, že žena chce pouze jeho pozornost a přítomnost, tak může opustit všechny tyto přežitky, kterým se ženy vlastně smějí, je to v podstatě neohromuje. Pokud to zvládne všechno opustit, je to pro něj velká úleva.

Podívejme se na intimní situaci v posteli. Většina mužské sexuality je o tom, aby si dokázal, že je "opravdovým mužem". Musí mít dostatečně velký penis (přeci nedávno o tom četl článek a byly tam uvedené i požadované rozměry!), musí předvádět náležitě pružné gymnastické pózy, jeho erekce musí být dostatečně tvrdá. Ženě musí dát nejméně tři orgasmy bez použití rukou. Poté si setře čelo a usne do dalšího ráda, kdy si musí opět něco dokázat. To je normální mužská sexualita. Jinou ani většina dnešních mužů a žen nezná. Bohužel.

Většina mužů má větší zájem o dosažení sexu, o ten fakt "mít sex", nejde ani tak o jeho kvalitu. A to dosahování sexu jim zabere tolik jejich pozornosti, že jim v podstatě uteče kvalita sexuálního prožitku.

Jsou spokojeni, když si udělají další zářez na posteli. Nezeptají se sami sebe jaké to bylo, jak se jim to líbilo. Zeptají se ženy. To je to jejich měřítko. Muži jsou příliš zaneprázdněni vystupováním, aby si vůbec uvědomili, co prožívají. Prožívání patří k bytí. Zatímco vystupování, výkon, patří k dělání. Ženy se zajímají o bytí. Jak jsem na tom, co se se mnou děje, co prožívám. Jaká je kvalita našeho kontaktu, našeho spojení, našeho setkávání. Když položí muži tuto otázku, obvykle odpoví ve smyslu: "Vždyť já se tak snažím, abych Tě uspokojil. Co víc mám dělat?" Muž je v tu chvíli skutečně bezradný a neví co více po něm žena chce.

(pozn. Napadá mě jestli tady nevznikla ta dokola opakovaná věta "Žena není nikdy šťastná")

Tantra říká: "Je to o tom přestat dělat a naučit se být". Pokud se muž učí být, prožívá to, že být stačí.
Stačí být v přítomnosti.

Když žena najde muže, který je schopen s ní být ne "pro ni", hned pocítí markantní rozdíl. Být tady "pro tebe" je další omyl. Je to jiné než "být s ní". Je třeba tyto dva pojmy rozlišovat.
Na druhé staně ženy také musí opustit přesvědčení, že muži jsou "pro ně" jako tatínkové nebo živitelé. Také u nich se to musí změnit k tomu "bytí spolu".
Budˇ se mnou, když sdílíme naše prožívání. Budˇ se mnou, když se těšíme z vychovávání našich dětí. Budˇ se mnou, když se milujeme.

(pozn. "Johne, mluvíš mi z duše...")

V Tantře se učíme bytí místo dělání. Existuje k tomu spoustu kroků.

Je velmi důležité dostat se ven z mysli a vstoupit do těla. Tantra je cestou prožívání a to se odehrává v těle prostřednictvím smyslů. Prožívání života skrze smysly dává životu smysl.
Přemýšlení o životě nás odvádí od našeho prožívání, od života. Nicméně byli jsme naučeni přemýšlet. Decart řekl: "Myslím, tedy jsem". Nikdo mu neoponoval. Tantra říká: "Prožívám, tedy jsem". Myšlení je o minulosti nebo o projekcích do budoucnosti. O odstupu od života a o jeho analyzování. Takže si vyvineme v našich hlavách hlas, který je jako nepřestávající komentář toho, co se v našem životě děje. Funguje jako komentátor z fotbalového zápasu, který analyzuje výkony. Minule, když se hrálo tohle utkání, byl takový a makový výsledek,atd... A tento komentátor v našich hlavách, kterému říkáme vnitřní dialog, vytváří negativní vědomí sebe sama. Kritizujeme se, porovnáváme se, limitujeme se. Zabraňuje nám to v přímém žití.

Tantra nás učí jak jít do našich smyslů a prožívat přímo. Nahání to hrůzu a strach, protože když zažíváme tu přímost, tak nás to převálcuje, ochromí. Najednou ty barvy jsou ohromné, skutečně barevné, pocity nejsou pod kontrolou.
A to nás přivádí k druhému bodu. Jsme vychováváni, abychom žili na nízké energetické úrovni. Říkali nám, abychom byli zticha. Už v ranném dětství nás učili žít "potichu" a příliš se neprojevovat. Podívejte se kolem sebe, uvidíte hodně neenergetických lidí.

Tatra nás učí žít naplno. Se všemi našimi smysly a s veškerou naší energií. Učí nás budovat naši energii s konceptem energetického těla. Nejsme pouze fyzická těla, ta jsou nádobou pro naši energii. Mnoho lidí tomuto konceptu moc nerozumí, protože v naší kultuře neexistuje. V tantře a šamanismu se učíš starat se a kultivovat svoje energetické tělo.

Zde se naše dvě témata spojují. Většina energie v našem těle je držena ve formě napětí. Nejsme uvolnění. Neplyneme. Jsme jakoby zatnutí a zadržujeme napětí.

Tím pádem se energeticky držíme zpátky. Celým tělem se neusmíváme, nevyzařujeme.

Tantra používá dva prožitky spontánní vysoké energie, které se vyskytují v našem každodenním životě. Jsou to láska a sex.

Tyto dvě energie otevírají a rozbíjejí naše pozorně zkonstruované životy. Podnikatel, který má všechno pod kontrolou až do chvíle, kdy má sex se svou sekretářkou a najednou je všechno vzhůru nohama. Často se zamilujeme do někoho, do koho jsme neplánovali se zamilovat. Je to proto, že sex a láska jsou mimo dosah naší mysli. Nemůžeme plánovat do koho se zamilujeme nebo koho milujeme, kdo nás sexuálně přitahuje. Sex a láska nás přivádí do bodu v životě, kdy nemůžeme kontrolovat, pouze se tomu můžeme odevzdat. Tantra je cestou plánovaného odevzdání se. Přestat se považovat za "znalce všech znalců". Tantra říká: "Místo čekání na nějakou nehodu, tj. nevědomě se stát obětí lásky nebo sexu, vědomě se tomu odevzdávejte. Tak abyste se naučili surfovat na těchto energiích". Surfing je vlastně kombinací toho „mistrování“ a odevzdání se. Odevzdáš se vlně, ale ona tě nerozdrtí,. Neutopí. Tantra tě učí jak surfovat na vlnách energie lásky a sexuality. Tím, že otevřeš srdce před tím, než se to spontánně stane v životě a prozkoumáváš svoji energii lásky.

Na západě má Tantra pověst, že je pouze o sexu. Lidé, kteří filozofii Tantry neznají, si představují orgie naháčů. Přiznávám, že moje učitelka Margo Anand věci moc nepomohla. Ona by prodala Tantru v podobném rozhovoru tím, že by řekla: "Zamyslete se nad veškerou energií, která jde do sexu. Diamantové prsteny, večeře při svíčkách, dovolená v Benátkách, atd...a to všechno pro statisticky cca 12 sekund orgasmu, pokud máte štěstí.

To fakt není výhodná dohoda.

Všichni víme, že to je pravda. Na to ale Tantra neklade hlavní důraz. Studium zlepšuje váš sexuální prožitek, vaši schopnost otevírání srdce a intimního prožívání s někým druhých. Sexualita je cestou k něčemu vyššímu. Je to důležitá, ale malá část toho skutečného cílu a tím je žít život co nejplněji. Svým sexem, svým srdcem, ale také se svojí inteligencí, se svým porozuměním a se svým duchem. Jak znovu získáváme zpět naši živost, tak znovu nalézáme svůj potenciál nás jako lidských bytostí. Rozšiřujeme naše vědomí všech dimenzí života. Život je to, kým jsme my sami...

Povídání s Johnem je na hodiny a hodiny...Poučné, inspirativní, hlavou mi běží spousty dalších nezodpovězených otázek. Doufám, že tento rozhovor vás příjemně naladil. Pokud se chcete nejenom od Johna Hawkena dozvědět více, podívejte se na www.skydancing.cz.


Hana Kasalová

Zdroj: www.babinet.cz